Tak sme po druhej dávka Hexacimy/10M/.Prvú dávku sme dostali na začiatku 9 M, prakticky bez akéjkoľvek následnej reakcie, iba začervenanie a induraci v mieste vpichu.Tentokrát nás ale čakali tri dni horúčok medzi 38-39 st.C, bolest hlavičky a poriadna nádcha.Podotýkam, že sme pred očkovaním boli úplne zdravý a od narodenia sme až na jedenu krátku nádchu nestonali. Sme narodený v 40tt, normálne.
Jen reaguji na příspěvek maminky Martiny ze dne 23.9.2015 a pevně věřím, že dále již neočkovala..
Mojí malinké sousedce se po očkování udělala na stehýnku boule, která stále nemizí (5 měs.). Boule je viditelná,po vyšetřeních jim doporučili nic s tím nedělat, ani chirurgicky zasahovat. Nikdo neví co to je, nedělali ani biopsii, nebo jiné vyšetření, které by objasnilo příčinu a umožnilo léčbu. Maminka je samoživitelka a je jí líto malé dcerky a má strach jestli to vůbec zmizí.
nikdy neočkovat můj syn to odnesl poruchou pozornosti značně zpomaleným vývojem neumíte si představit jaké to má do dnes kdy mu je 10 let dozvuky vytržením z kolektivu protože je pro vrstevníky dětský pro učitele je zase zátěž že píše pomaleji tak musíte sehnat všechny posudky aby učitele to akceptovali těch problémů které se na nás navalili neustále záněty uší,ale antibiotika mu nikdy nedávám zachrání nás alpa v disciplíně nám pomohlo kolektivní sporty praktikované denně.Byla chyba ho očkovat.A nedám dopustit na homeopatika pomohla nám tak , že už dohání své vrstevníky.Selský rozum s námi.Zdraví Renata
Já se podělím také o zkušenost. Mám 2 holky krásného. První narozená 35 to očkována byla na VŠE bez reakci ( jak krasne že? )nikdy mě nenapadlo neočkovat. Nikdy jsem nepatrala po informacích proste se očkuje a hotovo. Jenže se vše změnilo po narození mě druhe holčičky ( 26tt 630g ) poprvé jsem dostala odkaz na MUDr Elekovou ( zaplat pán Bůh ) první reakce byla trochu zmatena a stále jsem neměla v úmyslu neočkovat. Byl to snad osud a díky za něj ze mi
do pošty chodili odkazy atd. .. pak jsem poznala paní co má autistu po očkování prevenaru 13. To už ve mě hrklo a začala jsem pátrat. No a jak už to bývá začal boj s očkováním a trvá do dnes :-( ale abych se vrátila k první dceři kterém je 5let vecne zakopava a padá na zem i na rovne cestě. Byla jsem u 2 očních a oční vada zadna není . samozřejmě mi MUDr řekla že nektere dětičky jsou nemehla ale tohle je přes čáru no a na detske neuro mi bylo oznámeno ze je hexa zcela bezpečná . udělala jsem si obrázek o tom jak to zde funguje . Děkuji všem lékařům kteří svoji práci dělají zodpovedne a ze vystoupili z řad informovali rodiče. A Já vámi chci říct, BOJUJTE za sve deti je to Vaše právo i povinnost. Oni se nemají jak bránit je to na nás a není to lehke. Vím o cem mluvim. Jak někdo vystrci ruzky hned po nich dostane. Ale jde o naše dětičky a musíme bojovat když chce stát očkovat ať da 100% vakcíny bez vaznych následků. Proc by měl Petr nebo Pavel nést oběť kvůli nějakému Janu? Každý má právo na zdraví. Tak jen tolik Bojujte, bojujte. ... a všem přeji hodně sil
dobry den,v pondeli jsme byl nas 4 mesicni chlapecek ockovam druhou davkou hexa+prevenar13 ,vecer teplota 38,5st, ale jinak noc dobra ,dalsi den dvakrat tak divne skubnul hlavickou jinak jsem nepozorovala zadne ved.ucinky ,v utery V 18 h,jsme vykoupali po tom zacal mega narek a plac v intervalech ci navalech ,jako by volal pomocc :( trhalo mi to srdce,obvykle po koupani se krasne prisaje k prsu napapa a u nej usne ,ale ted kdyz jsem si ho vzala do vodorovne polohy do naruce na kojeni desny plac ,ulevova poloha pro nej byla ve vyvysenem klubicku ovsem nez prisel zase atak place ,v tuto chvili byt dve hodiny po kojeni a stale se mu zvedal zaludek a prislo mi ze polyka jakoby žaludeční šťávy ,pravdepodobne mel zimnici a motala se mu hlavicka :( tak jsme jeli do Mostu na pohotovost ,pri ceste tam v aute usnul ,na pohotovosti nic neshledali a poslali nas domu :( cekala jsem ze pujdem alespon na pozorovani pri takove reakci ,ale nikterak to neresili pak se v ordinaci i prisal a napapal ,tak ze dokorka koukala co plasime a ze deti muzoi pry brecet ,vysvetlovala jsem ji ze mame klidne pohodove smejici se miminecko a tohle nebylo normalni,za mesic jdeme na posledni hefa a druhy prevenar13 uplne se bojim co se bude zas dit a jak to bude snaset ,nejradsi bych se na to ockovani vykaslala ale nikde nejou zadne overene a nezkreslene informaci :((((((((((( drzim vsem maminkam pesti at jsou vasi miminka po ocko v pohode :*
Nemám to potvrzené a dnes už to asi nikdo nezjistí, ale v roce 2001 jsem byla ve věku 13 let přeočkována po úraze na tetanus. Pár měíců na to se zjistilo, že mám ztrátu sluchu 20% dle Fowlera. Audiolog tvrdil, že je to dědičné. V rodině však všichni slyšící. Genotesty v dospělosti vyloučily dědičnost, takže zbývá jen tohle přeočkování. Během následujících 13 let jsem postupně přišla o sluch. Já jsem si příčinou na takových 80% jistá, bohužel to nemám čím podložit. Za mě ale očkování NE!
Dobrý den,
po reakcích našeho syna po vakcíně Hexacima jsme se rozhodli dál neočkovat. Nebudu rozepisovat všechny příznaky, žádné z nich zatím nejsou trvalé, ale chci na všechny rodiče apelovat: Pokud má vaše díte nějakou reakci, přestaňte očkovat. Kdybych měla více informací dříve, nedala bych očkovat nic! Raději zaplatím pokutu 10 tisíc Kč než bych měla dítě jakkkoliv poškozené očkováním. Nebojte se lékařů, nebojte se státu. Žijeme ve svobodné zemi a tak se nepodvolujme lobby farmaceutického průmyslu, které je větší než si asi dokážeme představit.
Dobrý den, také bych se s vámi chtěla podělit o naši zkušenost s očkováním. Syn (dnes 2,9 roku) byl očkován hexou a prevenarem. Tehdy jsem si nežádoucí účinky s očkováním nedávala do souvislosti. Očkování jsem brala jako něco prospěšného, navíc jsme byli ze strany lékaře ujišťováni, že jedinou reakcí bývá maximálně teplotka a mrzutost. Navíc ani jedna z reakcí nenastala bezprostředně po očkování, takže mě to vše došlo až zpětně.. Tak tedy: Po prvním očko se u něj 4. den po očkování objevilo chrochání, sípání, další den začal pokašlávat, byl víkend a tak jsme jeli na pohotovost. Tam se na mě dívali jako na hysterickou prvorodičku/matku, dali nám lék na rýmu, doporučili kontrolu na ORL kvůli sípání, chrochtání.. a poslali nás domů. O dva dny později, v pondělí, už syn skoro nemohl dýchat, uháněla jsem s ním k pediatrovi, který si očividně také nevěděl rady. Prý mu "to" jde asi na průdušky, mohl by mít z "toho" i zpal plic a tak od tohoto dne dostával po 8 dní injekci penicilinu do zadečku. Nikdy nezapomenu větu pediatra při odchodu z ordinace: "Kdyby nemohl dýchat vůbec, musíte rychle do nemocnice". Seděla jsem doma nad ním a brečela, ten pohled na 2 měsíční miminko, které sotva dýchá byl vážně srdcervoucí. Naštěstí injekce zabraly... Syn ale začal v noci hůř spát. Mimo krmení jsem k němu vztávala ještě několikrát za noc. Další injekce asi více méně dobrý (usuzuji tak z poznámek v jeho deníčku, který mu od narození vedu). Po třetí dávce (ve 4 měsících) následoval cca 14. dní po injekci neustálý pláč. Syn často plakal a špatně spal ve dne, v noci (chodila jsem k němu klidně každých 5, 10 minut celou noc a to nejméně 2 týdny!). Reakce pediatra - to bude ASI od zubů. (První mu vyrostl za 3 měsíce). Také synkovi vadil hlasitější zvuk, jakmile nějaké dítě zavýzkalo, někdo zakřičel, zapnul se mixér,... syn okamitě začal hystericky plakat. A také často hodně ublinkával. Po přeočkování v roce se u syna objevil atopický exem. Reakce pediatra - to je u dětí v tomto věku normální, to časem zmizí.. Po 1. MMR se u syna objevily agresivní a přehnaně vzteklé výbuchy, po druhé dávce se vše zhoršilo. Syn neúměrně reaguje na jakékoli napomentí/opravení/nedej bůh zákaz, obrovským výbuchem pláče a křiku, občas se při tom prohýbá do oblouku. Někdy se chová nesmyslně - pláče a říká že to či ono nechce nebo nemůže, i když vím že to chce a může, často má problém být chvíli v klidu, mám podezření na ADHD. (jinak je ale velmi šikovný, chytrý a zvídavý). V noci stále špatně spí, navíc se několikrát za noc budí s šíleným řevem a pláčem. Noci, kdy jsem k němu nemusela ani jednou vztát, by se od jeho narození daly spočít na prstech jedné ruky...
Dcera (dnes 9 měsíců) byla v 9 týdnech očkována hexacimou a prevenarem. Ten den následoval hodinu trvající neutišitelný pláč /řev, kdy se dcera prohýbala do oblouku, také měla tvrdou bulku v místě vpichu (3 týdny) a teplotu nad 38°C. Po druhé dávce, která přišla za měsíc toho ale bylo mnohem víc. Do 24 hodin po očkování se u dcery objevila vyrážka (pozděj jsem s hrůzou zjistila, že ta je v příbal. informaci uvedená jako silná alergická reakce!! Proč nás o tom dopředu nikdo neinformoval?!), dále více než týden dceru provázel i několikrát denně neutišitelný pláč trvající nezřídka i 1,5 hodiny (jednou dokonce 2h.!), dále zvracení, silné nechutenství, průjem, opět vrdá bulka v místě vpichu a velký červený fle (cca 5cm.) + teplota nad 38°C. Reakce pediatra? Dobrý, můž se stát. Když jsem mu ale řekla, že v příbalové informaci je napsané, že dítě s touto reakcí nesmí být dále očkované, okamžitě otočil. Vyrážka nesouvisí (s odůvodněním, že je vedena jako vzácný NÚ a tak je to dost nepravděpodobné, navíc on se s tím ještě nesetkal! pak se mi zas snažil namluvit, že se jedná o šestou dětskou nemoc, na čež jsem mu řekla, že to by měla vyrážku pár hodin a ne téměř 3 týdny!!), nechutenství a zvracení byla jen nějaká vyróza, shoda náhod, a neutišitelný pláč nebyl neutišitelný, protože netrval alespoň 3 hodiny. Fakt, že v tu dobu dcera nevydržela vzhůru ani 2 hodiny, i když byla naprosto v pořádku, natož pak při tak šíleném jekotu, ho jaksi nezajímalo. Také jsem mu oznámila, že po poradě i s jinými lékaři nám byla doporučena kontrola na neurologii, náš pediatr se na mě ale díval, jako že jsem se už asi dočista zbláznila a samořejmě to za nutné nepovažoval. Na neurologii jsme se tedy objednali sami. Dcera navíc měsíc po očkování přestala dělat, co už uměla - zvedat nožičky, otáčet se na bok, prostě jen ležela a koukala. To trvalo 3 týdny. Objednací doba na neurologii byla ale 2,5 měsíce. V den kontroly už mi tedy dcera přišla v pořádku. Neurolog mi ale řekl, že to tak není. Má zpoždění ve vývoji, vysoké svalové napětí, tendenci prohýbat se do oblouku... A co na to náš pediatr? Zprávu od neurologa zamítl dřív než nějakou viděl s odůvodněním, že je to určitě nějaký alternativista (protože nemá smlouvu s VZP) a že jemu se zdá v pořádku. Neřekl to doslova ale dával mi dost jasně najevo co si myslí: "když jste si to zaplatili, tak vám napsal, co jste si řekli". To mě dost urazilo. Očividně mi ani nevěří, že dceři bylo tak zle jak říkám. Působí to na mě tak, že má dojem, že jsme se rozhodli neočkovat a teď hledáme důvod proč to jako nejde... Samozřejmě jsem si vyslechla i věty typu, jestli jsem jako ta biomatka a protiočkovací nebo jestli jsem se jen lekla reakce a teď se bojím. A také že on by určitě očkoval dál, protože když nenaočkuju, dítě mi zemře na spalničky! Prý dáme další vkcínu a cituji: "počkáme, co to udělá"!! Sorry, ale mé dítě není pokusný králík!! Bylo by možné naočkovat dceru zkráceným schématem, mám to potvrzené i od výrobce, to ale pediatr odmítá uznat jako splněné pro školku. Odešli jsme od něj. Teď máme jinou paní doktorku a řešíme jak dál. Přiznám se, že mám vážně velký VELKÝ strach. Něco ve mě bije na poplach a křičí nědělej to! Ptala jsem se výrobce, hned několikrát, jestli může být dál očkována nebo ne, ale odpovědi jsem se nedočkala. Nikdo mi nezaručí, že se reakce nebude opakovat, nebo že nebude ještě mnohem horší. Dcera zpoždění za 3,5 měsíce po očkování dohnala. Přitom se narodila jako naprosto zdravé miminko, po naprosto bezproblémovém těhotenství a krásném přirozeném porodu. Mě osobně ale připadá, že se naplno "rozběhla" až v 8 měsících. Do osmi měsíců se jen otáčela z bříška na záda a ze zad na bříško. V 8 měsících se začala plazit, týden na to lézt po čtyřech, krásně sedí, v 9 měsích mi chodí kolem nábytku... Oproti synovi byla dost pozadu (vím, nemůžu je srovnávat, ale jsou obě naše a prostě mi to nedá), takže byla dost pozadu, ale teď, za jediný měsíc, ho ve všem, co on tehdy uměl, dohnala...
Neustále teď pročítám další a další materiály o očkování, už půl roku prakticky nedělám nic jiného, a zřejmě to dopadne tak, že podepíšeme reverz. Děsí mě jen představa, že by dostala byť jen jedinou další injekci. A nejen ona, ale i náš syn. Je to ale nesmírně unavující a vyčerpávající "boj". Doufám, že k našemu rozhodnutí budeme mít dost sil a naše nová lékařka dost pochopení.
Všem přeji šťastná a svobodná rozhodnutí a zdravé dětičky!
PS: Ještě perlička na závěr. K našemu původnímu pediatrovi jsem chodila i já jako dítě. Tehdy mě, na2. stupni ZŠ přeočkoval na tetanus. Ihned po injekci, ještě v čekárně, jsem přestala vidět. Jinak jsem byla naprosto při smyslech, "jen" jsem prostě neviděla. Trvalo to asi 10-15 minut. On i sestra z toho byli dost vyplesklí. Nyní, díky reakci naší dcery, jsem si na to vzpomněla a hledala. Z hrůzou jsem zjistila, že o tom nemám ve své zdravotní dokumentaci ani čárku!! A to u toho byla i celá třída vč. učitelky, vše se stalo bezprostředně po injekci, takže nebylo pochyb o tom, co to způsobilo. No jo no, postoj našeho (dnes už naštěstí bývalého) pediatra k očkování, je tady asi víc než zřejmý...
1 dítě ekzem po celém těle nasledně astma ,druhe díte každy den 3 hodiny plače ,i ted v 6 letech neustale plačtivé a podražděné